Již ve čtrnácti letech se objevila před kamerou jako jedna ze spolužaček ve filmu Červnové dny (1961), další role studentek odehrála v titulech Vánice (1962) nebo Na laně (1963). Titulní roli absolventky hotelové školy, která prožívá první životní zklamání, dostala v povídce Gabriela ve filmu Strakatí andělé (1964), jako jedna z chovanek dívčího penzionátu se mihla i v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů (1964). I když neměla hereckou průpravu, během šedesátých let se stala jednou z nejobsazovanějších osobností mladé generace, její doménou byly role dívek do nepohody, točila i několikrát ročně.

Kromě bohatého uplatnění ve filmu působila i v divadle, po maturitě na jedenáctiletce hrála v Rokoku, Divadle E. F. Buriana nebo Divadle Za branou, později byla konferenciérkou v Laterně Magice, přijala i účast na zahraničních zájezdových představeních s Černým divadlem. Do dějin československé kinematografie vstoupila rolí Zdeničky Svaté, jejíž zadnici razítkuje výpravčí Hubička (Josef Somr) v Menzelově oscarovém filmu Ostře sledované vlaky (1967). S Jiřím Menzelem pak ještě točila filmy Zločin v šantánu (1968) a Skřivánci na niti (1969), mezitím se začala objevovat i v televizi, točila také na Slovensku.